Singapur - naše vstupní brána do Asie

Po delší době zdravime naše čtenáře. Zbývající články o Austrálii jsou stále ve zpracování, od chvíle, co jsme přijeli do Asie máme kvůli častým přesunům ještě méně času, ale vše je poctivě zaznamenáno v mém deníku. 

Po úspěšném road tripu v Austrálii a příjemných (a lehce alkoholově náročných) oslavách nového roku nasedáme na palubu letadla Singapore airlines a po 8 hodinách velmi turbulentního letu dosedáme na letišti Changi a zahajujeme tak poslední velkou etapu naší cesty. Singapore airlines byly zatím jednoznačně nejlepšími aerolinkami, se kterými jsme letěli. Neustále nás něčím cpali a nabízeli nám různé drinky, do Singapuru tak přilétáme s plnými břichy a lehce ovíněni. Na druhou stranu byl let velmi nepříjemný kvůli neustálým turbulencím a zneklidňujícím faktem byl i průlet stejným koridorem jako nedávno spadlé letadlo Air Asia.

Singapur nás vítá honosně svou moderní architekturou misící se s chrámy všech možných náboženství. Celé město je neuvěřitelně zelené díky všudypřítomným zahradách a parkům, jež odlehčují jinak zastavěné plochy. Singapur má také jednu z nejvyšších hustot obyvatelstva na světe a jeho obyvatelé se také mohou pyšnit vysokou úrovní života. Je to takový malý asijský zázrak a jsou tu na něj právem hrdí. Velmi rychle se nám podaří rezervovat si odvoz do centra a do našeho hotelu, ze kterého jsme nejdříve lehce zklamaní, protože první pokoj, ve kterém jsme spali se nacházel témeř v podzemí a bez zapnuté klimatizace byl cítit vlhkostí. Na dalsi noci nám bylo slíbeno, že nám pokoj vymění. Vzhledem k ceně (100eur za noc) jsme čekali o něco lepší komfort. Ale nevadí, stejně se brzy vydáváme na průzkum města. Singapur leží témeř na rovníku, podnebí se tak během roku skoro nemění. To znamená, že je neustále vedro a člověk se potí jako prase. Brzy pochopíme, proč místní obyvatelé tak milují klimatizovaná kina a nákupní centra, kterých tu jsou tisíce. Při procházce městem z nich v podstatě ani nemusíte vyjít ven, jsou totiž propojena systémem tunelů a výtahů, rovněž klimatizovaných. Shopping centra jsou ve srovnání s našimi stokrát větší, často je několik pater i v podzemí. Nacházejí se zde i nejznámější singapurské restaurace.

Přemísťujeme se hlavně pěšky, to ale jen do té doby než zjistíme, jak je jednoduché používat singapurské metro. První večer objevujeme historickou čtvrt Kampong Glam, kde se nachází největší a nejaktivnější mešita města. Za zvuků svolávajících k večerní modlitbě se usazujeme v jedné z restaurací a naší první asijskou večeří bude paradoxně turecké jídlo. Singapur je rozčleněn na několik čtvrtí dle kulturního původu obyvatel. Little India, Chinatown a muslimská čtvrť však nepůsobí nijak odděleně a lidé všech možných kultur se nacházejí všude. 

Čínská čtvrt je naší první destinací následující dopoledne. To, že jsme se v ní ocitli, poznáme podle všudypřítomných červených lampionů a trhu, kde se dá koupit úplně všechno za pakatel. Dokonce už se tu dá i něco usmlouvat. Navštívíme několik taoistických chrámů, jež jsou krásně dekorované, a pokračujeme dále do business čtvrti. Tu zase poznáme podle toho, že tu v kavárnách vysedávají expati v oblecích s pohledem fixující displeje svých tabletů a smartphonů. Cena kafe rovněž dosahuje a občas i přesahuje evropské ceny.

Už s lehce bolavými nohama přicházíme k marině, jejíž hlavní atrakcí jsou luxusní hotel Marina Bay Sands a také nejnovější turistické lákadlo Gardens in the Bay. Hotel se nachází ve třech vysokých mrakodrapech, jež jsou na střeše propojeny obří terasou připomínající buď loď a nebo surfařské prkno. Pokud nemáte finanční prostředky na pobyt v hotelu, což byl také náš případ, dá se za poplatek 23$ vyjet výtahem až do posledního patra a obdivovat nádherný výhled na město a na druhý největší přístav na světe. A nebo na to můžete vyzrát jako my a říct, že jdete do baru na drink a tím pádem nemusíte platit vstupné. Jestli si pak nahoře opravdu objednáte drink minimálně za 15$, je už na vás, i přesto, že místní personál vás bude ke konzumaci lehce nabádat.

Po krátkém odpočinku v našem novém hotelovém pokoji jdeme stejně jako většina obyvatel na večeři do jednoho z nákupních center. Hledáme suši, které nakonec po sedmi jízdách různými výtahy nahoru a dolů, najdeme. Výtahy se nesmí podceňovat a je potřeba dobře číst, která patra jsou daným výtahem obsluhována, v některých patrech jsou přestupní stanice na další výtahy, jež jedou zas do úplně jiných pater. No prostě sranda. Ze suši restaurace jsme nadšeni, objednáváme si na IPadu, potvrzujeme naši volbu odesláním objednávky do kuchyně a čekáme. Jídlo nám nepřinese číšník, ale přijede nám přímo ke stolu na miniaturním nákladním vláčku, jehož koleje lemují všechny stoly v restauraci. Po převzetí objednávky stačí zmáčknout tlacitko a vlak se poslušně vrátí zpět do kuchyně.

Následující den ráno se vydáváme do turisticky nezajímavé čtvrti na severu Singapuru, kde se nachází vietnamská ambasáda a kde bychom si rádi vyřídili víza na náš pozdější pobyt v této zemi. Nejdříve to vypadá, že to bude jednoduché, pán nám slibuje, že si víza můžeme vyzvednout druhý den. V okamžiku, kdy nám ovšem sdělí cenu za tuto rychlou službu, naše nadšení opadne. Témeř 200 Eur za jedno vízum s vědomostí, že v ostatních asijských zemích stojí maximálně 50 USD, je opravdu moc. Rozhořčí nás i fakt, že tato cena není nikde zveřejněna, je to cena, kterou nám dotyčný ukázal na kalkulačce a následně ji vynásobil dvěma. Budeme si muset zvykat na asijský styl oceňování a jelikož se na ambasádě nedalo smlouvat, sbalili jsme si zase svoje pasy a vyrazili jsme směr botanická zahrada. Nejdříve jsme ale aplikovali nezdravé množství komářího repelentu, jelikož Singapur je rovněž oblastí mající epidemický stav horečky dengue a od jistého zážitku s touto nemocí, jsou někteří z nás paranoidní.

Botanická zahrada je jednoduše nádherná a to jsme jich na našich cestách viděli už několik. Procházíme se (zvolna, protože je strašné vedro) a obdivujeme. Jedná se prý o nejnavštěvovanější zahradu na světe a určitě si to zaslouží. 

Po cestě zpět do hotelu se procházíme po známe Orchard Road, jež je nákupní tepnou města. Chladíme se v klimatizovaných obchodech a odoláváme nutkání nakupovat, protože by se nám to zkrátka nevešlo do batohu.

Singapur je určitě zajímavou destinací a témeř všichni cestovatelé po jihovýchodní Asii se zde zastavují alespoň na pár dní. Není to levná země a atmosféra je takovým mixem mezi asijskou a západní kulturou, vše zde ale působí velmi harmonicky. Singapur je také známý svými přísnými zákony, které, jak se zdá, všichni dodržují. Je striktně zakázáno jíst nebo pít ve veřejné hromadné dopravě, prodávat a žvýkat žvýkačky nebo nastoupit do metra s tropickým ovocem durian, jež vydává silný zápach. V hlavní špičce se místní poslušně řadí do front při čekání na metro, nikdo si nedovolí předbíhat či někoho postrkovat. Singapuřané jsou rovněž vybaveni nejmodernějšími technologiemi, v metru nikoho neuvidíte s knihou, ale spíše s nejnovějšími modely IPhonů či IPadů. Ženy jsou velmi elegantní a miluji nakupování, značkové oblečení je často doplněno drahou kabelkou a vysokými podpatky. 

Po dlouhém uvažování, kam pojedeme dál, jsme se nakonec rozhodli pro Filipíny. Ve hře byla také Indonésie a Malajsie, které jsme ale nakonec vyloučili kvůli sezónímu monzunu. Letíme tedy do Manily a pokusíme se navštívit několik ostrovů v souostroví Visayas. O tom všem příště...