Vyjíždíme opět doprovázeni vydatným tropickým deštěm. Řídím a jsem ve stresu, jelikož není vůbec nic vidět, stěrače nestíhají a některá auta nebezpečné brzdí a zastavují na kraji silnice. Steph je také ve stresu, ale kvůli mně :) po dálnici se ploužíme rychlostí 50 km/h, jediní, kteří nezpomalují, jsou kamiony, jež si razí cestu levým pruhem. No prostě hrůza! Ale stejně jako v předchozích dnech se bouře přehnala rychle a za chvíli už zase svítí sluníčko. Přijíždíme do Saint Augustin, přímořského turistického města, které Američani milují pro jeho historické domy postavené v evropském stylu a pitoreskní uličky s bary a kavárnami. Prostě to, co máme v Evropě skoro v každém městě, je tady vrcholnou atrakcí a vyslouží si minimálně pár OH MY GOD! během obdivování.

Po pěkné vycházce a dobrém obědě jsme už opět na cestě do Charlestonu, kde se nám na poslední chvíli podařilo zarezervovat hostel blízko centra. Charleston je studentské město a ve čtvrtek večer je ve všech restauracích a barech dost rušno. Podaří se nám objevit malou příjemnou restauraci, kde se dáme výborně chutnající tapas a večerní menu zakončíme jedním z nejlepších creme brulée, co jsem kdy jedla. Dokonce se servírky ptáme, zda je kuchař Francouz, protože to jinak není možné. Prý nebyl...:)
Architektonicky je Charleston opět blízký evropskému stylu. Na pobřeží jsou nádherné rezidence a následující dopoledne věnujeme jejich návštěvě. Vypadá to jako další příjemné město na život v Americe.
Je krásně a u oceánu je příjemný svěží vzduch.
Prochazka po městě je ale příjemná a moc nám chutná i v místní mexické restauraci, kde si dáme výborné "UFO burrito" (tak se jmenovalo, nevím, z čeho bylo). Polední pauzu zakončíme mísou zmrzliny (ano mísou, protože servírovat ji v normálním kornoutku či kelímku by nebylo dostatečně americké) a vyrážíme po pobřeží dál na sever, abychom brzy odpoledne dorazili do Savannah, kde k našemu potěšení dají v hotelu lepší pokoj. Máme konečně chvíli čas a pereme prádlo, jdeme do fitka (kde je potřeba si na běžícím páse dávat pozor na nastavení rychlosti, jelikož se jedná o míle a ne kilometry za hodinu, Steph se málem přerazil, když si nastavil 12 mph) a na HBO sledujeme Gravitaci.
Na prohlídku Savannah máme témeř celý další den. Město je to opravdu nádherné se širokými ulicemi, které lemují typické duby s lehce svěšenými větvemi pod tíhou místního druhu mechu. Je tu mnoho příjemných parků s fontánami a lavičkami. Nemůžeme se vynadívat a nepřekvapuje nás, že se sem hodně Američanů stěhuje na důchod. Vizuálně je tu vše možná až příliš dokonalé. Podaří se nám najít pěknou kavárnu (pro jednou tedy vynecháme Starbucks, kde je jediné poživatelné kafe v USA) a po dlouhé době nám naservírují tak dobré espresso, že si k překvapení zaměstnanců dáme hned ještě jedno.
Po pěkné vycházce a dobrém obědě jsme už opět na cestě do Charlestonu, kde se nám na poslední chvíli podařilo zarezervovat hostel blízko centra. Charleston je studentské město a ve čtvrtek večer je ve všech restauracích a barech dost rušno. Podaří se nám objevit malou příjemnou restauraci, kde se dáme výborně chutnající tapas a večerní menu zakončíme jedním z nejlepších creme brulée, co jsem kdy jedla. Dokonce se servírky ptáme, zda je kuchař Francouz, protože to jinak není možné. Prý nebyl...:)
Architektonicky je Charleston opět blízký evropskému stylu. Na pobřeží jsou nádherné rezidence a následující dopoledne věnujeme jejich návštěvě. Vypadá to jako další příjemné město na život v Americe.
Je krásně a u oceánu je příjemný svěží vzduch.
Žádné komentáře:
Okomentovat